Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS) funguje na principu modulace bolesti prostřednictvím periferních i centrálních mechanismů. Dodáváním nízkonapěťových elektrických impulsů prostřednictvím elektrod umístěných na kůži TENS aktivuje velká myelinizovaná A-beta vlákna, která inhibují přenos nociceptivních signálů přes dorzální roh míchy, což je jev popsaný teorií hradlové kontroly.
TENS může dále indukovat uvolňování endogenních opioidů, jako jsou endorfiny a enkefaliny, které dále zmírňují vnímání bolesti vazbou na opioidní receptory v centrálním i periferním nervovém systému. Okamžité analgetické účinky se mohou projevit během 10 až 30 minut po zahájení stimulace.
Kvantitativně klinické studie prokázaly, že TENS může vést ke statisticky významnému snížení skóre VAS, typicky mezi 4 a 6 body, ačkoli rozdíly závisí na individuálním prahu bolesti, specifickém léčeném bolestivém stavu, umístění elektrod a parametrech stimulace (např. frekvenci a intenzitě). Některé studie naznačují, že vyšší frekvence (např. 80–100 Hz) mohou být účinnější pro zvládání akutní bolesti, zatímco nižší frekvence (např. 1–10 Hz) mohou poskytnout déletrvající účinky.
Celkově vzato, TENS představuje neinvazivní doplňkovou terapii v léčbě akutní bolesti, která nabízí příznivý poměr přínosu a rizika a zároveň minimalizuje závislost na farmakologických intervencích.
Čas zveřejnění: 7. dubna 2025
