Srovnání TENS (transkutánní elektrické nervové stimulace) a EMS (elektrické svalové stimulace) s důrazem na jejich mechanismy, aplikace a klinické důsledky.
1. Definice a cíle:
DESÍTKY:
Definice: TENS zahrnuje aplikaci nízkonapěťových elektrických proudů na kůži pomocí elektrod, primárně pro léčbu bolesti.
Cíl: Jeho hlavním cílem je zmírnit akutní a chronickou bolest stimulací senzorických nervů, čímž se moduluje vnímání bolesti a podporuje se uvolňování endogenních opioidů.
Záchranná služba:
Definice: EMS označuje aplikaci elektrických impulsů na svalové skupiny, což způsobuje mimovolní kontrakce.
Cíl: Primárním cílem je zlepšit svalovou funkci, zvýšit sílu, prevence atrofie a podpořit rehabilitaci po úrazu nebo operaci.
2. Mechanismy účinku
DESÍTKY:
Teorie řízení brány: TENS funguje primárně podle teorie řízení brány, kde stimulace velkých A-beta vláken inhibuje přenos signálů bolesti přenášených malými C vlákny do centrálního nervového systému.
Uvolňování endorfinů: Nízkofrekvenční TENS (1–10 Hz) může stimulovat uvolňování endorfinů a enkefalinů, které se vážou na opioidní receptory v mozku a vyvolávají analgetické účinky.
Změna prahu bolesti: Stimulace může změnit prahy vnímání bolesti, což umožňuje jednotlivcům pociťovat menší bolest.
Záchranná služba:
Aktivace motorických neuronů: EMS aktivuje motorické neurony přímo, což vede k náboru a kontrakci svalových vláken. Kontrakce mohou být dobrovolné nebo mimovolní, v závislosti na nastavených parametrech.
Typ svalové kontrakce: EMS může v závislosti na aplikaci vyvolat izotonické kontrakce (zkrácení svalových vláken) i izometrické kontrakce (svalové napětí bez pohybu).
Zvýšený průtok krve a regenerace: Kontrakce zlepšují lokální krevní oběh, což může pomoci s odstraňováním metabolického odpadu a dodáváním živin, čímž se podporuje regenerace a oprava svalů.
3. Nastavení parametrů
DESÍTKY:
Frekvence: Obvykle se pohybuje od 1 Hz do 150 Hz. Nižší frekvence (1–10 Hz) jsou účinné pro endogenní uvolňování opioidů, zatímco vyšší frekvence (80–100 Hz) mohou poskytnout rychlejší úlevu od bolesti.
Šířka pulzu: Pohybuje se od 50 do 400 mikrosekund; širší šířka pulzu může stimulovat hlubší vrstvy tkáně.
Modulace: Zařízení TENS mají často nastavení pro pulzní modulaci, aby se zabránilo akomodaci a zajistila se tak nepřetržitá účinnost.
Záchranná služba:
Frekvence: Obvykle se nastavuje mezi 1 Hz a 100 Hz. Frekvence mezi 20 Hz a 50 Hz jsou běžné pro svalový trénink, zatímco vyšší frekvence mohou způsobit rychlou únavu.
Šířka pulzu: Obvykle se pohybuje od 200 do 400 mikrosekund, aby byla zajištěna účinná aktivace svalových vláken.
Pracovní cyklus: Zařízení EMS často používají různé pracovní cykly k optimalizaci fází svalové kontrakce a regenerace (např. 10 sekund zapnuto, 15 sekund vypnuto).
4. Klinické aplikace
DESÍTKY:
Léčba bolesti: Široce se používá při stavech, jako je chronická bolest dolní části zad, osteoartritida, neuropatická bolest a dysmenorea.
Pooperační bolest: Lze použít ke snížení závislosti na farmakologických analgetikách po chirurgických zákrocích.
Fyziologické účinky: Může také snížit svalové napětí, zlepšit pohyblivost a zvýšit celkové pohodlí pacienta.
Záchranná služba:
Rehabilitace: Používá se ve fyzioterapii u pacientů zotavujících se z operací nebo zranění k udržení svalové hmoty a funkce.
Silový trénink: Používá se ve sportovní medicíně ke zvýšení síly a vytrvalosti sportovců, často ve spojení s tradičními tréninkovými metodami.
Zvládání spasticity: Může pomoci zvládat spasticitu u neurologických onemocnění podporou svalové relaxace a snížením mimovolních kontrakcí.
5. Umístění a konfigurace elektrod
Umístění elektrod TENS:
Elektrody jsou strategicky umístěny nad bolestivými oblastmi nebo v jejich okolí, přičemž konfigurace často kopírují dermatomické vzory nebo spouštěcí body pro optimalizaci úlevy od bolesti.
Umístění elektrod pro záchranáře:
Elektrody jsou umístěny nad specifickými svalovými skupinami, čímž je zajištěno pokrytí celého svalového břicha pro dosažení účinných kontrakcí.
6. Bezpečnost a kontraindikace
Bezpečnost TENS:
Obecně bezpečné pro většinu populací; opatrnost je však doporučena u osob s určitými onemocněními, jako jsou kardiostimulátory, kožní léze nebo stavy, které zhoršují citlivost.
Nežádoucí účinky jsou obvykle minimální, včetně podráždění kůže nebo nepříjemných pocitů v místě aplikace elektrod.
Bezpečnost záchranářů:
I když je EMS obecně bezpečná, měla by být používána s opatrností u pacientů s neuromuskulárními poruchami, v těhotenství nebo s určitými kardiovaskulárními onemocněními.
Mezi rizika patří bolest svalů, podráždění kůže a ve vzácných případech i rabdomyolýza při nesprávném použití.
Závěr:
Stručně řečeno, TENS a EMS jsou cenné metody elektroterapie, z nichž každá má odlišné mechanismy, aplikace a terapeutické výsledky. TENS se primárně zaměřuje na úlevu od bolesti prostřednictvím stimulace senzorických nervů, zatímco EMS se využívá k aktivaci a rehabilitaci svalů.
Čas zveřejnění: 6. prosince 2024
