Periartritida ramene

Periartritida ramene, známá také jako periartritida ramenního kloubu, běžně známá jako koagulační rameno, padesátičlenné rameno. Bolest ramene se postupně rozvíjí, zejména v noci, postupně se zhoršuje, pohyblivost ramenního kloubu je omezená a stále více se zhoršuje a postupně do určité míry ustupuje, až dojde k úplnému zotavení kloubního pouzdra ramene a jeho okolních vazů, šlach a burz, což je hlavní projev chronického specifického zánětu. Periartritida ramene je běžné onemocnění s bolestí a nehybností ramenního kloubu jako hlavními příznaky. Onemocnění se objevuje přibližně ve věku 50 let, výskyt u žen je o něco vyšší než u mužů a je častější u manuálních pracovníků. Bez účinné léčby může vážně ovlivnit funkční činnost ramenního kloubu. Může se objevit rozsáhlá citlivost ramenního kloubu vyzařující do krku a lokte a může se také vyskytnout různý stupeň atrofie deltového svalu.

Příznaky

①bolest ramene：Počáteční bolest ramene je často popisována jako lokální a časem má tendenci se stávat chronickou. S postupující bolestí se může zesilovat, ztupit nebo se dokonce cítit jako prořezávání nožem. Toto přetrvávající nepohodlí může být zhoršeno změnami počasí nebo únavou. Bolest může navíc vyzařovat do krku a horních končetin, zejména do lokte.

②Omezený pohyb ramenního kloubu: Omezený pohyb ramenního kloubu ve všech směrech může být omezen, abdukce, zvedání, vnitřní a zevní rotace jsou výraznější. S progresí onemocnění, v důsledku dlouhodobého nepoužívání způsobeného srůstem kloubního pouzdra a měkkých tkání kolem ramene, se svalová síla postupně snižuje, spolu s fixací korakohumerálního vazu ve zkrácené poloze vnitřní rotace a dalšími faktory, takže aktivní i pasivní činnosti ramenního kloubu jsou omezeny ve všech směrech. Zejména je obtížné česat vlasy, oblékat se, myt obličeje, bok a provádět další úkony.

③Strach zimy: mnoho pacientů nosí vatové tampony na ramenou po celý rok, a to i v létě, kdy se neodvažují vystavit ramena větru.

④Výskyt svalových křečí a atrofie.

Diagnóza

Rentgenové snímky ukazují artritidu nebo zlomeniny, ale nemohou odhalit problémy s míchou, svaly, nervy nebo ploténkami samotnými.

MRI nebo CT vyšetřenígenerovat snímky, které mohou odhalit výhřezy plotének nebo problémy s kostmi, svaly, tkáněmi, šlachami, nervy, vazy a cévami.

Krevní testymůže pomoci určit, zda bolest způsobuje infekce nebo jiný stav.

Studie nervůjako je elektromyografie (EMG), měří nervové impulsy a svalové reakce k potvrzení tlaku na nervy způsobeného výhřezy plotének nebo spinální stenózou.

Jak léčit tenisový loket pomocí elektroterapeutických přípravků?

Konkrétní metoda použití je následující (režim TENS):

①Určete správnou velikost proudu: Upravte sílu proudu elektroterapeutického zařízení TENS podle toho, jak silnou bolest cítíte a co vám vyhovuje. Obecně začněte s nízkou intenzitou a postupně ji zvyšujte, dokud neucítíte příjemný pocit.

②Umístění elektrod: Umístěte náplasti s elektrodami TENS na bolící místo nebo do jeho blízkosti. Při bolesti krku je můžete umístit na svaly kolem krku nebo přímo na místo bolesti. Ujistěte se, že elektrody pevně přiléhají ke kůži.

③Vyberte správný režim a frekvenci: Přístroje pro elektroterapii TENS obvykle nabízejí řadu různých režimů a frekvencí, ze kterých si můžete vybrat. Pokud jde o bolesti krku, můžete zvolit kontinuální nebo pulzní stimulaci. Stačí si vybrat režim a frekvenci, která vám bude vyhovovat, abyste dosáhli co nejlepší úlevy od bolesti.

④Čas a frekvence: V závislosti na tom, co vám nejlépe vyhovuje, by každá TENS elektroterapie měla obvykle trvat 15 až 30 minut a doporučuje se ji používat 1 až 3krát denně. Jak vaše tělo reaguje, můžete postupně upravovat frekvenci a délku používání dle potřeby.

⑤Kombinace s jinými léčbami: Pro maximální úlevu od bolesti krku může být účinnější kombinovat TENS terapii s jinými léčbami. Zkuste například používat tepelné obklady, jemné protahování krku nebo relaxační cvičení, nebo si dokonce dopřát masáže – to vše může fungovat v harmonii!